Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že od doby platnosti evropského režimu střetu zájmů ministerstvo nevyplatilo nic žádné firmě, která by mohla být součástí střetu zájmů, s výjimkou takzvané testovací platby.

Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo české znění dopisu auditorů Evropské komise minulý týden ve čtvrtek. Česká strana má lhůtu na reakci do 8. září.

Podle serveru iROZHLAS.cz komise v dopise upozorňuje, že závěry auditu ke střetu zájmů premiéra Babiše jsou konečné. "Účelem navazující fáze pak je zajistit sledování účinného provádění doporučení uvedených v auditu, a nikoli zahájit nové kolo výměny rozporných argumentů týkajících se konečných zjištění auditu,“ cituje web z dokumentu.

Komise vyčítá Česku závažné nedostatky v nastavení systému, který má zamezit střetu zájmů. "Systém k zamezení střetu zájmů je v tomto ohledu nadále hodnocen jako řádně nefungující,“ konstatují auditoři v dopise.

Brusel kritizuje zejména ministerstvo průmyslu, že nezlepšilo kontrolu střetu zájmů a svěřenských fondů, uvádí iROZHLAS.cz. Komise podle něj ministerstvu mimo jiné vytýká, že nezařadilo do svých postupů metodické stanovisko, které kvůli lepšímu prověřování střetu zájmů na konci loňského roku vydalo ministerstvo pro místní rozvoj. Komisi se nelíbí ani to, jakým způsobem ministerstvo průmyslu vede seznam společností vlastněných veřejnými funkcionáři.

"Jestliže výsledek je takový, že se to neproplácí, tak nemůže nikdo říct, že něco nefunguje. Kdybychom propláceli a našlo se nějaké pochybení, pak logicky chápu to, že někdo může říct třeba 'špatně něco kontrolujete'," řekl Havlíček na tiskové konferenci ve Sněmovně.

Dotace podle něj resort neproplácí, protože se čeká na rozhodnutí vyšší instance, zda je nutné se řídit českým zákonem, nebo rozhodnutím auditního orgánu Evropské komise.

O takzvané testovací platbě hovořil Havlíček v souvislosti s tím, že v polovině června platební a certifikační orgán při ministerstvu financí předložil Evropské komisi žádost o proplacení projektu plastikářské společnosti Fatra, která spadá do holdingu Agrofert z Babišova svěřenského fondu. Cílem je otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, a získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby. Podle expertů ministerstva zahraničí je to jediný způsob, jak může Česká republika v případě nesouhlasu s proplacením předložit záležitost k posouzení Soudním dvorem EU.

Evropská komise v dubnu zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je český premiér ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto nemá podle komise nárok na dotace ze strukturálních fondů EU. Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů.

V červnu schválil Evropský parlament právně nezávaznou rezoluci, ve které odsoudil Babišův střet zájmů a vyzval unijní i české orgány k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro Agrofert. Premiér rezoluci označil za zasahování do vnitřních věcí Česka, poslanci se podle něj snaží ovlivnit říjnové sněmovní volby v zemi.