Proti březnu stouply ceny v dubnu o 0,5 procenta, a to kvůli vyšším cenám alkoholických i nealkoholických nápojů, tabáku či potravin.

Ceny pohonných hmot a olejů v dubnu meziročně vzrostly o 16,3 procenta, lihoviny zdražily o 5,1 procenta, pivo o 8,5 procenta a tabákové výrobky o 19,5 procenta. Proti stejnému období loňského roku zdražily i automobily, ceny nájemného v bytech, vodné a stočné, naopak klesly například ceny elektřiny i zemního plynu.

V dalších měsících k růstu inflace může podle některých ekonomů přispět i uvolňování omezení v ekonomice a s tím spojené otevírání obchodů a restaurací. "Potvrdilo se, že inflace bude letos postupně mířit přes tříprocentní hranici. Ještě výraznější bude v těch segmentech, které budou posledním rokem života s covidem zasažené nejvíce, jako jsou cestovní ruch či pohostinství a ubytovací služby. Dokážu si představit, že v těchto odvětvích se nárůst cen může krátkodobě vyhoupnout i do dvojciferných čísel," uvedla partnerka PwC a expertka na měnovou politiku Olga Cilečková.

Analytici dnes zároveň upozornili, že růst inflace není podle nich jen lokální záležitostí. Ceny rostou celosvětově mimo jiné kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích následkem pandemie. Roli hraje i nízká srovnávací základna z loňského roku.

"V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dáno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. V Polsku meziroční inflace stoupla na 4,3 procenta a v Maďarsku na 5,1 procenta. "Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste," dodal.

Inflace v Česku vytrvale klesala od loňského července až do letošního března, kdy se zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen po sedmi měsících zastavilo.