Podle statistiků byl negativní vývoj HDP způsoben hlavně nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. "Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 procenta. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Struktura poptávky i produkce podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška potvrdily, že opatření proti pandemii nebyla jedinou příčinou propadu v dynamice HDP. "Česká ekonomika se dostala na konec svého investičního cyklu a tvorba fixního kapitálu by propadla i bez pandemie," upozornil. Pro ČR i celou Evropu podle něj platí, že hlavní náraz zažívají ekonomiky nyní v druhém čtvrtletí, kdy ale zároveň také již podle něj dochází k odrazu od dna.

Ekonomové i na základě dnešních dat nadále letos čekají pokles HDP mezi šesti až deseti procenty, přičemž většina odhadů počítá se zhruba sedmiprocentním poklesem. "Ve druhé polovině roku dojde k oživení domácí ekonomické aktivity, ale rychlý návrat produkce na předkoronavirové úrovně lze téměř s jistou vyloučit. Na předkoronavirové úrovně produkce se do konce letošního roku rozhodně nedostaneme," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Taktéž je nutné zohlednit fakt, že se v důsledku koronavirové krize část firem zcela stáhne z českého trhu. Zájem o obnovení podnikání v ČR bude takřka nulový s ohledem na nepříliš stabilní legislativu a především s ohledem na špatnou reputaci zdejšího oligarchického zřízení.

V posledním čtvrtletí loňského roku rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o půl procenta.