Nejvíce se za první čtvrtletí snížily tržby v ubytování, stravování a pohostinství, kde klesly o asi 15 procent. V ubytování se snížily téměř o čtvrtinu a ve stravování a pohostinství o 11 procent. V administrativních a podpůrných činnostech meziročně klesly o deset procent. Nejvýrazněji, o 27 procent, se pokles projevil u cestovních agentur. Více než čtvrtinový pokles měly letecká a vodní doprava.

Jedinou růstovou sekcí byly v prvním čtvrtletí informační a komunikační činnosti, kde se tržby zvýšily zhruba o čtyři procenta. Nejvíce, o desetinu, vzrostly tržby telekomunikačním činnostem. Naopak tržby klesly filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o více než pětinu.

"Sektorově výsledky odpovídají proměně ekonomiky do karanténního módu v závěru čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí budou jednotlivá čísla propadů (ale i růstů v některých odvětvích) mnohem vyšší, neboť 2. čtvrtletí je ´napadeno´ koronavirem nesrovnatelně více, než to první," podotkl analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Nejhorší výsledky cestovního ruchu od vzniku samostatné republiky v roce 1993 očekává ve druhém čtvrtletí hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. "K propadu došlo až během března. V dubnu a květnu lze očekávat ještě výraznější než ´jen´ přibližně dvoutřetinový propad a červen, i kdyby už turismus v ČR výrazně oživil, situaci nezachrání, takže druhé čtvrtletí dopadne notně hůře než čtvrtletí první," uvedl.

Podle ekonomů propad turismu a služeb zasáhl nejvíce Prahu a kraje závislé na zahraničních hostech. Počet zahraničních návštěvníků se snížil meziročně o 26 procent. Domácích hostů ubylo 18 procent. Pokles zájmu turistů o ubytování zaznamenaly všechny kraje. Nejvíce hostů ubylo v Jihočeském kraji, a to o 29,3 procenta. Téměř 28procentní pokles pocítili hoteliéři a provozovatelé penzionů na jižní Moravě. V hlavním městě se počty příjezdů snížily o 27,4 procenta.

"Nejpočetnějších Němců se v 1. čtvrtletí letošního roku ubytovalo 335.000, o 17,4 procenta méně než loni," uvádí statistici. Počet hostů z Polska klesl o 15 procent, ruských turistů přijelo zhruba o desetinu méně. Návštěvnost ze Slovenska klesla o čtvrtinu. Příjezdy Italů se snížily o 40 procent a návštěvy z Číny či Jižní Koreje se propadly o více než polovinu.

Pokles se projevil také v počtu nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních. Počet přenocování se meziročně snížil o zhruba 17 procent na 8,9 milionu nocí.

Podle Michala Brožky z Komerční banky jsou data na první pohled děsivá, na druhý ale nikoliv překvapivá. "Z hlediska našeho odhadu vývoje HDP za první čtvrtletí spíše indukují možnost o něco mírnějšího poklesu, než nyní odhadujeme," uvedl. Dodal ale, že i statistici upozornili, že tentokrát existuje riziko větších revizí dříve publikovaných dat.