Přibližně stejně jako Češi jsou na tom letos Britové a Norové. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci v Dánsku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku. Slováci budou mít den daňové svobody 4. června.

"V roce 2020 by se měla celková daňová zátěž v české ekonomice opět mírně zvýšit. Dlouhodobě míra zdanění v Česku stoupá. Podle data dne daňové svobody patříme zhruba do poloviny mezi zeměmi EU podle výše celkové daňové zátěže," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Upozornil, že hned v úvod roku vzrostly sazby spotřebních daní za tabákové výrobky, z lihu a hazardu. Zvýšení celkové daňové zátěže by naopak podle něj mělo zmírnit snížení DPH u vodného, stočného, stravovacích služeb, točeného piva či kadeřnických služeb. "Celkovou daňovou zátěž ovlivní také další zvýšení výdajových paušálů," dodal.

Metodika Deloitte pro výpočet dne daňové svobody rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu. Den daňové svobody v ČR stanoví také Liberální institut. Ten využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Institut zatím výpočet pro letošní rok nezveřejnil.

Dle analýzy Daňového klubu, ve které jsme zohlednili plánované daňové změny s navrhovanou účinností od roku 2021, se Česká republika od příštího roku dostane do stavu, kdy se den daňové svobody přesune definitivně do druhého pololetí kalendářního roku, tedy kdy na stát budeme pracovat více než polovinu roku. Sice budeme ve společnosti skutečně vyspělých zemí, jako Finsko, Švédsko nebo Švýcarsko, bohužel však pouze co do výše daňové zátěže, nikoliv co do veřejné služby, kterou stát za odvedené daně poskytuje.

Počet dnů, které letos budou daňoví poplatníci ve vybraných zemích EU pracovat na odvod daní pro stát, včetně termínu, kdy nastane den daňové svobody:

Zdroj: Deloitte