Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že díky EET přibude do státního rozpočtu 18 miliard korun. Nicméně kvůli zpožděnému spuštění třetí a čtvrté vlně, které mělo zajistit třetinu této částky, se lze domnívat, že konečná částka bude o několik miliard nižší.

Zavedení EET mělo být realizováno ve čtyřech vlnách a podle původního plánu měli již v tuto dobu podnikatelské subjekty v celé České republice evidovat své tržby. Avšak po nástupu první a druhé vlny byly ke konci roku 2017 další fáze zrušeny Ústavním soudem a od té doby se vývoj situace významně zpomalil a norma byla v konečné podobě schválena Poslaneckou sněmovnou teprve v září 2019.

Důvodem zrušení původního znění zákona Ústavním soudem bylo, že tato směrnice byla přijata bez všestranného posouzení všech možným dopadů na zbývající část povinných subjektů. Ústavní soud uvedl, že při zavádění jakékoliv celkové regulaci zhodnotit předem její důsledky v souvislosti s povinnými osobami, času a způsobu (kdo, kdy a jak). „Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo“, uvedl soud.   

Zbylé dvě vlny EET, tedy advokáti, lékaři či prodejci na farmářských trzích v té třetí a řemeslníci ve čtvrté, se podle nové úpravy spustí šest měsíců poté, co novelu podepíše prezident a ta bude následně zveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnost zákona tak lze očekávat nejdříve v měsíci květnu 2020.

Alespoň částečně nadějnou zprávou je, že část poslanců opět podá podnět Ústavnímu soudu, aby zákonnou normu zrušil, zejména z toho důvodu, že se zákonodárce nevypořádal s předchozím nálezem Ústavního soudu co do povinnosti definovat přesně povinnosti daňových subjektů v ustanoveních zákona.

Ministryni financí Alenu Schillerovou zpoždění přijetí zákona netrápí a uvedla: „Za třetí a čtvrtou vlnu počítáme s ročním přínosem šest miliard, ale také počítáme se snížením příjmů o 3,4 miliardy na základě některých snížených sazeb DPH, takže to není žádný problém“. Skutečnost je ale jiná. Zbylé dvě vlny nejsou  způsobilé zvýšit výběr daní o šest miliard korun, neboť u okruhu podnikatelů spadajících do 3. a 4. vlny je takřka nemožná jejich účinná kontrola, navíc aplikace EET povede k ukončení činnosti mnoha řemeslníků. Dopad na státní rozpočet tak očekáváme spíše záporný.

A co popřát oněm 104 zákonodárcům, kteří protlačili novelu zákona přes veto Senátu? Za nás jim přejeme ucpanou toaletu, ideálně o Vánocích, to vše spojené se zjištěním, že jediný instalatér v jejich okolí ukončil svoji činnost kvůli neochotě se zabývat elektronickou evidencí tržeb.